|
|
Stanovení tenzidů v hasebních prostředcích
Janebová, Bibiana ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Pěnidla se dnes používají jako základní hasicí látka při požárech hořlavých kapalin (především uhlovodíků), při požárech dopravních prostředků, úniku chemických látek, ekologických nehodách a s rozvojem průmyslu jejich význam stále roste. Pěnidla mají ve výbavě všechny jednotky požární ochrany, proto je důležité, aby hasiči měli potřebné znalosti o jejich vlastnostech a užití a byli je schopni využít efektivně a bezpečně pro životní prostředí. Základní složku pěnidel tvoří povrchově aktivní látky - tenzidy. Práce analyzuje vzorky běžně používaných pěnidel pomocí metod pro analýzu pitných, povrchových a odpadních vod a stanovuje tenzidy kationové, anionové a neionogenní.
|
|
|
Ekotoxicita vybraných hasebních prostředků
Konečná, Markéta ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Dynamický rozvoj průmyslu a neustálá výroba nových látek, ovlivňujících životní prostředí, je v současné době jednou z priorit zájmu lidské populace. Tato diplomová práce je zaměřena na ekotoxikologické hodnocení vybraných hasebních prostředků, které jsou aplikovány v případě vzniku požáru. Tyto musí efektivně uhasit zdroj hoření neboť ochrana životů a materiálních prostředků je v každém případě velmi důležitá, avšak měly by být zároveň šetrné k životnímu prostředí. V této práci byly testovány tenzidy, které jsou hlavní složkou pěnotvorných hasebních prostředků s následujícími komerčními názvy: STAMEX F-15, EXPYROL F-15, MOUSOL APS F-15, FINIFLAM F-15 a PYROCOOL B. Jelikož tenzidy mají negativní dopad zejména na akvatický ekosystém, byly k hodnocení jejich ekotoxicity použity převážně testy na vodních organismech. Testovacími organismy byly vodní korýši Daphnia magna a Thamnocephalus platyurus vodní dvouděložná roslina Lemna minor a terestrická jednoděložná rostlina Sinapis alba. Na základě výsledků provedených testů byly stanoveny hodnoty LC50, EC50 a IC50 pro testované látky a porovnána jejich ekotoxicita.
|
|
|
Posouzení vlivů běžně používaných hasiv na vybrané složky životního prostředí
Jabandžievová, Barbora ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá hodnocením vlivů nejčastěji používaných hasebních prostředků v Jihomoravském kraji na vybrané akvatické a terestrické organismy. Testovanými hasebními prostředky jsou pěnidla Sthamex a Moussol, tuhá smáčedla TS ECO a TS TURBO a hasicí prášek ABC FAVORIT. Jejich vliv byl testován na organismech akvatického prostředí - perloočka Daphnia magna a zelená řasa Scenedesmus subspicatus a organismech terestrického prostředí - chvostoskok Folsomia candida, vyšší rostlina salát setý Lactuca sativa a žížala hnojní Eisenia fetida. Pro ověření platnosti výsledků byly provedeny referenční testy s příslušnými standardy. Z výsledků testů byly vypočteny hodnoty IC50, LC50 a EC50, prostřednictvím kterých byl posouzen vliv jednotlivých hasebních prostředků na složky životního prostředí. Jako nejvíce toxický se ve většině testů ukázal hasební prostředek TS ECO a naopak nejméně ekotoxický se jevil hasební prášek ABC FAVORIT.
|
|
|
Posouzení vlivů běžně používaných hasiv na vybrané složky životního prostředí
Jabandžievová, Barbora ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá hodnocením vlivů nejčastěji používaných hasebních prostředků v Jihomoravském kraji na vybrané akvatické a terestrické organismy. Testovanými hasebními prostředky jsou pěnidla Sthamex a Moussol, tuhá smáčedla TS ECO a TS TURBO a hasicí prášek ABC FAVORIT. Jejich vliv byl testován na organismech akvatického prostředí - perloočka Daphnia magna a zelená řasa Scenedesmus subspicatus a organismech terestrického prostředí - chvostoskok Folsomia candida, vyšší rostlina salát setý Lactuca sativa a žížala hnojní Eisenia fetida. Pro ověření platnosti výsledků byly provedeny referenční testy s příslušnými standardy. Z výsledků testů byly vypočteny hodnoty IC50, LC50 a EC50, prostřednictvím kterých byl posouzen vliv jednotlivých hasebních prostředků na složky životního prostředí. Jako nejvíce toxický se ve většině testů ukázal hasební prostředek TS ECO a naopak nejméně ekotoxický se jevil hasební prášek ABC FAVORIT.
|
|
|
Ekotoxicita vybraných hasebních prostředků
Konečná, Markéta ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Dynamický rozvoj průmyslu a neustálá výroba nových látek, ovlivňujících životní prostředí, je v současné době jednou z priorit zájmu lidské populace. Tato diplomová práce je zaměřena na ekotoxikologické hodnocení vybraných hasebních prostředků, které jsou aplikovány v případě vzniku požáru. Tyto musí efektivně uhasit zdroj hoření neboť ochrana životů a materiálních prostředků je v každém případě velmi důležitá, avšak měly by být zároveň šetrné k životnímu prostředí. V této práci byly testovány tenzidy, které jsou hlavní složkou pěnotvorných hasebních prostředků s následujícími komerčními názvy: STAMEX F-15, EXPYROL F-15, MOUSOL APS F-15, FINIFLAM F-15 a PYROCOOL B. Jelikož tenzidy mají negativní dopad zejména na akvatický ekosystém, byly k hodnocení jejich ekotoxicity použity převážně testy na vodních organismech. Testovacími organismy byly vodní korýši Daphnia magna a Thamnocephalus platyurus vodní dvouděložná roslina Lemna minor a terestrická jednoděložná rostlina Sinapis alba. Na základě výsledků provedených testů byly stanoveny hodnoty LC50, EC50 a IC50 pro testované látky a porovnána jejich ekotoxicita.
|
|
|
Stanovení tenzidů v hasebních prostředcích
Janebová, Bibiana ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Pěnidla se dnes používají jako základní hasicí látka při požárech hořlavých kapalin (především uhlovodíků), při požárech dopravních prostředků, úniku chemických látek, ekologických nehodách a s rozvojem průmyslu jejich význam stále roste. Pěnidla mají ve výbavě všechny jednotky požární ochrany, proto je důležité, aby hasiči měli potřebné znalosti o jejich vlastnostech a užití a byli je schopni využít efektivně a bezpečně pro životní prostředí. Základní složku pěnidel tvoří povrchově aktivní látky - tenzidy. Práce analyzuje vzorky běžně používaných pěnidel pomocí metod pro analýzu pitných, povrchových a odpadních vod a stanovuje tenzidy kationové, anionové a neionogenní.
|
host ::
RSS.